Co to vlaste je..
Úzkost se objevuje ve spojitosti s celou řadou potíží a problémů, kvůli kterým se lidé obracejí na psychiatra nebo na psychologa. Někdy lidé pociťují úzkost a starosti, aniž přesně ví proč. Ale obvykle se dají určit konkrétní situace, ve kterých člověk pociťuje větší strach - např. když je daleko od svého domu, když cestuje vlakem nebo autobusem, když se má zúčastnit na nějaké důležité schůzi či setkání, když má nějaké náročné úkoly v práci apod.
Mnoho lidí, kteří mají sklon k úzkostným reakcím se často navíc ještě obává, že se zcela přestanou ovládat ,že je jejich strach zcela přemůže a že začnou panikařit nebo ještě něco horšího.
Kvůli tomuto strachu se pak vyhýbají činnostem nebo situacím, které v nich vyvolávají pocity strachu. Jakmile se však začne určitým věcem vyhýbat, velmi rychle si na to navykne. Tím vzniká začarovaný kruh, kdy člověk cítí úzkost a proto přestane dělat věci, které v něm úzkost vyvolávají.
Ve stavu úzkosti dýcháme zrychleně (ale povrchněji a méně pravidelně) a srdce nám tluče rychleji, cítíme mravenčení a teplo v žaludku, silně se potíme a někdy se nám chce náhle na záchod. To způsobuje Sympatický nervový systém. Slouží k tomu, aby člověk dokázal LÉPE ZVLÁDNOUT ohrožující situace. Všechny tyto změny mají ten smysl, aby člověk dokázal lépe uniknout hrozícímu nebezpečí. Jakmile nebezpečí pomine, tělesné funkce se vrátí k normálu. V současné době se ovšem ve skutečném fyzickém nebezpečí ocitáme jen zřídka. Spíše nastávají tyto tělesné změny jako reakce na to, když myslíme na nějakou nepříjemnou situaci. A často jsou tyto změny v tělesných funkcích udržovány nepřiměřeně dlouhou dobu. Cítíme se pak špatně a místo toho, abychom byli schopni situaci zvládnout lépe, nedokážeme ji pak zvládnout vůbec.
Tři hlavní složky úzkosti
Úzkost není jen určitý prožitek způsobený tělesnými reakcemi. Zahrnuje tři složky, které působí společně a způsobují jednotlivé příznaky toho, čemu pak říkáme "úzkost". Jde tedy o :
- Tělesné pocity: nepravidelné, ztížené dýchání, mravenčení a teplo v žaludku, pocení, třes, bušení srdce, potřeba jít na toaletu apod.
- Chování: Je to to, co uděláme, když se ocitneme v situaci, která v nás vzbudí úzkost.
- Myšlenky: Naše myšlenky, představy a přesvědčení , to co si říkáme sami pro sebe, nebo obrazy, které se nám vybavují, co nám v této situaci hrozí.
Čím je způsoben strach a úzkost?
Nedokážeme vždycky určit, to co vedlo k přecitlivělosti, která způsobila první záchvat úzkosti či paniky. Někdy se objeví během nějaké tělesné nemoci nebo v těhotenství, kdy je psychická odolnost oslabena. Jindy vzniká následkem nějakého emočního šoku (např. po úmrtí blízkého). někdy vzniká až po delší době trvajícího psychického napětí. Někdy nedokážeme kořeny úzkosti a strachu vypátrat. Některé strachy vznikají velmi pozvolna. Někteří lidé byli vždycky zvýšeně úzkostní a se vším si dělali starosti.
Avšak ať již příčiny strachu či úzkosti známe nebo ne, důležité je vědět, že NENÍ NUTNÉ VĚDĚT JAK STRACH VZNIKL, ABYCHOM SE JEJ DOKÁZALI ZBAVIT.
Ať je příčina strachu jakákoli, jakmile se několikrát objeví, začne se v této situaci nebo v tomto čase vyskytovat stále častěji. Je to způsobeno tím, že probíhá zvláštní způsob učení, který nazýváme "podmiňování". Abychom pochopily, co to je, představme si, jak zareaguje malé dítě, když se poprvé v životě setká se psem. Pokud má tu smůlu, že na něj pes začne hlasitě štěkat, dítě se vyděsí a když příště znovu potká nějakého psa, začne pociťovat strach a snaží se před ním utéct
Co udržuje strach a úzkost?
Když si pocitů strachu a úzkosti přestaneme všímat, pak po nějaké době vymizí. Proč k tomu ale nedojde vždy?
Hlavním důvodem je to, že nejpřirozenější reakcí při pocitu úzkosti nebo paniky, jejíž příčina není jasná, je vyhýbat se místům a situacím, kde se tento pocit vyskytl. Bohužel, zdá se, že toto chování vede k posílení podmíněného strachu - čím více se určitým situacím vyhýbáme, tím je tento strach silnější
Strach je udržován dvěma hlavními mechanismy:
- Naším chováním - tím, že se vyhýbáme situacím, kterých se bojíme.
- Našimi myšlenkami - které se v dané situaci objeví a týkají se obav z toho, co se může stát ("Neudržím se na nohou, omdlím a nikdo mi nepomůže" "Začnu křičet a všichni se na mě budou dívat" apod.)
Například člověk, který má strach z jízdy výtahem nikdy výtahu nevstoupí, protože se bijí, že by se výtah mohl utrhnout a spadnout. Nebo člověk trpící agorafobií (strachem chodit sám po ulici, do obchodu, po náměstích apod.) se neodvažuje vycházet sám z domu, protože se bojí, že omdlí, dostane srdeční záchvat, ztrapní se před druhými apod.





