close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chození po tichu

14. ledna 2007 v 11:50 | anet |  Smutné příběhy - smutek
Po dvou a půl letech v klánovickém lese sama, bez doprovodu.
Nemrzne, uf.
Tudíž mé slzy na mé tváři nezamrzají, ale slané potůčky stékají po mé tváři a skapávají mi z brady na oranžovou bundu.
Jako kapky deště pomalu roztají sníh, který je ještě místy okolo mě, mé slzy ze mne uvolňují neuvěřitelné množství pocitů.
Smutek. Zklamání. Beznaděj.
Voda postupně roztaje všechen sníh.
Lidé to neradi vidí..
Co se ale stane s vodou, co zbyde po sněhu.
Odteče do kanálů...
Ale v lese žádné kanály nejsou.
Postupně se tedy vsákne zpět do země.
A vodní koloběh se opakuje.
A kam se tedy má vsáknout má bolest?
Se slzami se vyplavila ven.
Ale nemá, kam odtéci.
Postupně se tedy vsákne zpět.
Jako ta voda v lese.
A koloběh se bude opakovat...
- NE!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

klikni sem 100% (6740)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama